Conscious Dance Practices/Contact Improvisation/cs

Contact Improvisation je forma improvizovaného tance založená na sdílené váze, fyzickém kontaktu, hybnosti a citlivém naslouchání mezi těly. Zkoumá pohyb prostřednictvím dotyku, gravitace, rovnováhy a plynutí, přičemž klade důraz na volbu v reálném čase spíše než na choreografii.

Tato forma se praktikuje po celém světě v kurzech, jamech, workshopech a představeních a je všeobecně považována za jednu ze základních praktik ovlivňujících současný improvizační tanec a vědomý pohyb.

Počátky

Contact Improvisation vznikl v 1972 od Steva Paxtona, amerického tanečníka a choreografa spojovaného s postmoderním tancem. Forma vznikla z Paxtonova zkoumání gravitace, reflexů, pádů a fyzického dialogu a byla poprvé veřejně prezentována prostřednictvím představení a workshopů ve Spojených státech.

Od svých počátků se Contact Improvisation vyvíjelo spíše jako otevřená, vyvíjející se praxe než jako kodifikovaná technika, která se šířila prostřednictvím vzájemné výměny názorů, experimentování a komunitní praxe.

Základní principy

Contact Improvisation se řídí několika základními principy:

• Fyzické naslouchání – vnímání dotyku, tlaku a pohybových signálů.
• Sdílená váha – zkoumání opory, protiváhy a rozložení zátěže mezi těly.
• Hybnost a tok – práce se setrvačností, pádem a zotavením.
• Improvizace – pohyb vzniká spontánně v reakci na aktuální podmínky.
• Nehierarchie – nejsou předem definovány žádné role vůdce a následovníka.

Tato praxe upřednostňuje pocity, vnímání a přizpůsobivost před estetickou formou.

Cvičení

Contact Improvisation se obvykle procvičuje v:

• lekcích – strukturovaných zkoumáních dovedností, jako je kutálení, pády, zvedání a vnímání.
• zápasech – otevřených lekcích, kde tanečníci volně zkoumají pohyb ve dvojicích nebo skupinách.
• vystoupeních – improvizovaných nebo poloimprovizovaných prezentacích.

Pohyb sahá od jemného přesouvání váhy až po dynamické zvedání a pády. Tanečníci neustále vyjednávají o hranicích, bezpečí a souhlasu prostřednictvím vtěleného vědomí a komunikace.

Neexistuje žádná pevně daná choreografie. Pohyb vychází z fyzické interakce, pozornosti vůči gravitaci a reakce na partnery a prostor.

Dotyk, bezpečí a souhlas

Dotyk je pro Contact Improvisation ústředním bodem. V důsledku toho současná praxe klade velký důraz na:

• souhlas a osobní hranice,
• jasnou komunikaci (verbální i neverbální),
• zodpovědnost za sebe a péči o ostatní,
• přizpůsobivost různým tělům, schopnostem a úrovni pohodlí.

Mnoho komunit výslovně formuluje dohody o džemech a bezpečnostní pokyny.

Hudba a prostředí

Contact Improvisation lze praktikovat s hudbou, živým zvukem nebo v tichu. Ticho se často používá ke zvýšení pozornosti k fyzickým pocitům a komunikaci s partnerem. Hudba, pokud je přítomna, funguje spíše jako podpůrná atmosféra než jako hnací síla.

Komunita a přenos

Contact Improvisation nemá žádný centrální řídící orgán ani certifikační systém. Znalosti se přenášejí prostřednictvím:

• workshopů a festivalů,
• místních kurzů a jamů,
• vzájemného učení a mentoringu.

Tato decentralizovaná struktura přispěla k přizpůsobivosti formy a jejímu globálnímu rozšíření.

Vliv a odkaz

Contact Improvisation měla významný vliv na:

• současný tanec a performance,
• somatické pohybové praktiky,
• vědomé taneční modality,
• fyzické divadlo a experimentální performance.

Mnoho pozdějších vědomých tanečních praktik čerpá z principů Contact Improvisation, které se týkají přítomnosti, improvizace a vtěleného dialogu.

Vztah k vědomému tanci

Ačkoli Contact Improvisation není ve své podstatě meditační ani terapeutickou praxí, je všeobecně uznáván jako klíčový předchůdce oboru vědomého tance. Jeho důraz na uvědomění, relační pohyb a improvizaci silně ovlivnil pozdější praktiky, jako jsou 5Rhythms, Open Floor a další formy pohybové meditace.

Externí odkazy

• Contact Improvisation - Kanada: https://www.contactimprov.ca