Conscious Dance Practices/InnerMotion/The Guidebook/Why I Wrote This Guidebook/cs: Difference between revisions
Machine translation by bot |
Machine translation by bot |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
{{Translation_status|status=machine}}{{DISPLAYTITLE:InnerMotion - Průvodce - Proč jsem napsal tohoto průvodce}}__NOTOC__[[File:InnerMotion - The Guidebook - Why I Wrote This Guidebook.jpg|right|frameless]]Všechno to začalo jedné noci v roce 1993. Byl jsem neklidný třináctiletý kluk, plný očekávání na svou úplně první rave party. Když jsem stál ve svém pokoji a nebyl si jistý, co mám očekávat, vešla dovnitř moje starší sestra, usmála se a nabídla mi jednoduchou radu: „Prostě zavři oči, poslouchej hudbu a tancuj.“ Řídil jsem se její radou a bylo to přesně to, co jsem potřeboval. Na takovou hudbu jsem předtím jen zřídka tančil, ale tu noc, když místnost naplnily elektronické rytmy, jsem zavřel oči a začal se hýbat. Bylo to úžasné a okamžitě jsem si to zamiloval! Bylo to, jako by něco uvnitř mě čekalo na ten přesný okamžik. V té době jsem si to neuvědomoval, ale ta noc ve mně zažehla spojení s hudbou a pohybem, které formovalo zbytek mého života. | {{Translation_status|status=machine}}{{DISPLAYTITLE:InnerMotion - Průvodce - Proč jsem napsal tohoto průvodce}}__NOTOC__[[File:InnerMotion - The Guidebook - Why I Wrote This Guidebook.jpg|right|frameless]]Všechno to začalo jedné noci v roce 1993. Byl jsem neklidný třináctiletý kluk, plný očekávání na svou úplně první rave party. Když jsem stál ve svém pokoji a nebyl si jistý, co mám očekávat, vešla dovnitř moje starší sestra, usmála se a nabídla mi jednoduchou radu: „Prostě zavři oči, poslouchej hudbu a tancuj.“ Řídil jsem se její radou a bylo to přesně to, co jsem potřeboval. Na takovou hudbu jsem předtím jen zřídka tančil, ale tu noc, když místnost naplnily elektronické rytmy, jsem zavřel oči a začal se hýbat. Bylo to úžasné a okamžitě jsem si to zamiloval! Bylo to, jako by něco uvnitř mě čekalo na ten přesný okamžik. V té době jsem si to neuvědomoval, ale ta noc ve mně zažehla spojení s hudbou a pohybem, které formovalo zbytek mého života. | ||
Od té chvíle se techno kluby staly mým útočištěm a školou. Každý večer strávený tancem mě seznámil s živou komunitou - vybranou rodinou plnou inspirativních lidí a transformativních nápadů. Silná energie bělehradské rave scény v 90. letech poskytla perfektní kulisu pro můj růst a objevování. Tanec se stal víc než jen koníčkem; vyvinul se v životně důležitou praxi, která mi pomáhá zvládat stres, zpracovávat emoce a znovu se spojit sama se sebou. I dnes, o třicet dva let později, zůstává klubování nedílnou součástí mého života, váženým rituálem radosti, uvolnění a sebepoznání. | |||
Mnoho let jsem tančila čistě instinktivně, bez struktury a vedení. To se změnilo v roce 2016, kdy moje cesta nabrala silný nový směr díky mé psychoterapeutce a mentorce Haně Stamatović. Pozvala mě na jeden ze svých workshopů Open Floor, který nabízel jedinečnou směs pohybu a psychologického zkoumání. Hned od prvního setkání jsem byla nadšená. Začala jsem chápat, že tanec není jen fyzický, ale může být hluboce léčivý, transformativní a odhalující. Hanino učení o ztělesnění, uzemnění, všímavosti a emocionálním vyjádření ve mně hluboce zasáhlo a já jsem se přistihla, jak pečlivě dokumentuji každý vhled a cvičení, dychtivá si uchovat vše, co jsem se učila. | |||
Jeden nezapomenutelný workshop se stal zlomovým bodem v mém vztahu k tanci. Na závěrečnou lekci našeho sedmitýdenního cyklu jsme byli pozváni v kostýmech, abychom ztělesnili a vyjádřili novou verzi sebe sama, která se zrodila během tanečního procesu. Rozhodla jsem se proměnit své ruce v živoucí připomínky všeho, co mě Hana naučila, a pokryla je symboly, které tvořily jakýsi „tahák“ založený na poznámkách, které jsem v průběhu let nasbírala. | |||
[[File:InnerMotion - The Guidebook - Why I Wrote This Guidebook - Cheet Sheet.jpg|center|thumb|''"Cheat sheet" - November 6<sup>th</sup>, 2019'' ]] | [[File:InnerMotion - The Guidebook - Why I Wrote This Guidebook - Cheet Sheet.jpg|center|thumb|''"Cheat sheet" - November 6<sup>th</sup>, 2019'' ]] | ||
Na naší další terapeutické lekci se mě Hana zeptala: „Co byste si myslela, kdybyste se stala učitelkou takovéto praxe? Máte na to přirozený talent. Oba vaši rodiče jsou učitelé a vaše podrobné poznámky v kombinaci s vaším vědeckým myšlením by z vás udělaly vynikající osobu.“ Zasmála jsem se a řekla: „Ne, to není pro mě – nedokážu si představit, že bych učila skupinu lidí.“ Přesto se během tří let všechno dramaticky změnilo. | |||
<div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> | <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> | ||
Revision as of 10:49, 15 February 2026
Všechno to začalo jedné noci v roce 1993. Byl jsem neklidný třináctiletý kluk, plný očekávání na svou úplně první rave party. Když jsem stál ve svém pokoji a nebyl si jistý, co mám očekávat, vešla dovnitř moje starší sestra, usmála se a nabídla mi jednoduchou radu: „Prostě zavři oči, poslouchej hudbu a tancuj.“ Řídil jsem se její radou a bylo to přesně to, co jsem potřeboval. Na takovou hudbu jsem předtím jen zřídka tančil, ale tu noc, když místnost naplnily elektronické rytmy, jsem zavřel oči a začal se hýbat. Bylo to úžasné a okamžitě jsem si to zamiloval! Bylo to, jako by něco uvnitř mě čekalo na ten přesný okamžik. V té době jsem si to neuvědomoval, ale ta noc ve mně zažehla spojení s hudbou a pohybem, které formovalo zbytek mého života.
Od té chvíle se techno kluby staly mým útočištěm a školou. Každý večer strávený tancem mě seznámil s živou komunitou - vybranou rodinou plnou inspirativních lidí a transformativních nápadů. Silná energie bělehradské rave scény v 90. letech poskytla perfektní kulisu pro můj růst a objevování. Tanec se stal víc než jen koníčkem; vyvinul se v životně důležitou praxi, která mi pomáhá zvládat stres, zpracovávat emoce a znovu se spojit sama se sebou. I dnes, o třicet dva let později, zůstává klubování nedílnou součástí mého života, váženým rituálem radosti, uvolnění a sebepoznání.
Mnoho let jsem tančila čistě instinktivně, bez struktury a vedení. To se změnilo v roce 2016, kdy moje cesta nabrala silný nový směr díky mé psychoterapeutce a mentorce Haně Stamatović. Pozvala mě na jeden ze svých workshopů Open Floor, který nabízel jedinečnou směs pohybu a psychologického zkoumání. Hned od prvního setkání jsem byla nadšená. Začala jsem chápat, že tanec není jen fyzický, ale může být hluboce léčivý, transformativní a odhalující. Hanino učení o ztělesnění, uzemnění, všímavosti a emocionálním vyjádření ve mně hluboce zasáhlo a já jsem se přistihla, jak pečlivě dokumentuji každý vhled a cvičení, dychtivá si uchovat vše, co jsem se učila.
Jeden nezapomenutelný workshop se stal zlomovým bodem v mém vztahu k tanci. Na závěrečnou lekci našeho sedmitýdenního cyklu jsme byli pozváni v kostýmech, abychom ztělesnili a vyjádřili novou verzi sebe sama, která se zrodila během tanečního procesu. Rozhodla jsem se proměnit své ruce v živoucí připomínky všeho, co mě Hana naučila, a pokryla je symboly, které tvořily jakýsi „tahák“ založený na poznámkách, které jsem v průběhu let nasbírala.
Na naší další terapeutické lekci se mě Hana zeptala: „Co byste si myslela, kdybyste se stala učitelkou takovéto praxe? Máte na to přirozený talent. Oba vaši rodiče jsou učitelé a vaše podrobné poznámky v kombinaci s vaším vědeckým myšlením by z vás udělaly vynikající osobu.“ Zasmála jsem se a řekla: „Ne, to není pro mě – nedokážu si představit, že bych učila skupinu lidí.“ Přesto se během tří let všechno dramaticky změnilo.
When Hana passed away on November 4th, 2022, our dance community was left heartbroken. She had a rare ability to guide people toward a deeper connection with themselves through dance. There was something extraordinary about the way she held space, it was calm, intuitive, and full of presence and love. She didn’t just teach movement; she helped people feel safe enough to be fully themselves. Through her work, many of us experienced breakthroughs we didn’t even know we needed. She was truly one of a kind. After her death, I felt a quiet but strong pull to keep exploring the knowledge about dance she had shared with me.
As I searched for deeper understanding, I was surprised to discover a significant gap in knowledge and there were very few comprehensive resources on conscious, intuitive dance. I spent hours digging through websites, articles, and videos, hoping to find something that reflected what Hana had taught us. I couldn’t find anything that captured the essence of her work. Then, at the Parallel Festival in September 2023, surrounded by beautiful music, nature, and a sense of belonging, something clicked. I would write the guide I had always needed and share this knowledge with others who might be searching too.
Fueled by years of personal notes, extensive scientific research, and relentless curiosity, I began pouring myself into this project. What started as a simple idea rapidly evolved into an ambitious mission - a comprehensive manual filled with techniques, exercises, and insights on mindfulness, embodiment, emotional connection, and transcending inhibition. Each session on the dance floor became a laboratory for testing and refining these ideas, deepening my understanding and bringing newfound joy to my own dance practice.
As my vision expanded, I realized I needed to develop new skills, especially in creating safe spaces, guiding groups, building trust, and understanding how movement can evoke deep emotional responses and altered states of consciousness. Then, in September 2024, once again at the Parallel Festival, I experienced another powerful insight: this knowledge wasn’t something to keep to myself, it needed to be shared widely. That realization inspired the creation of DanceResource.org - a non-profit, open-source platform for dancers, facilitators, researchers, and curious newcomers to explore movement as a path to self-awareness, healing, connection, and transformation. Determined to grow further, I enrolled in the Center for Integrative Development (CIR) in September 2024. A few months later, in December, I began mentorship with Alexey Kuzmin, an experienced teacher with over a decade of leading conscious dance workshops. Finally, in March 2025 - after twenty years in the IT world - I took the leap. I left my job to dedicate myself fully to the path of dance.
This guide is more than a manual; it is a testament to the transformative power of dance, a tribute to Hana’s legacy, and an invitation to anyone who has ever felt the pulse of music stirring within. My deepest wish is that through this practice, others will discover the boundless freedom and authenticity waiting to emerge from within their bodies - just as I did on that unforgettable night, all those years ago.
